LED SEZELIM: rock-crossover z Děčína - NA SCÉNĚ UŽ 31 LET!

18. května 1993

V redakci městského týdeníku Reliéf se koná první akustická zkouška skupiny prozatím pojmenované "Těleso ponořené do kapaliny“, tvořené redakčními kolegy v sestavě Míla Kliment – kytara, zpěv, Martin Zíka – kytara, Richard Musil – kytara, tamburína, zpěv, foukací harmonika. Zkouší se "Dědek“ a "Konzum“ z Mílovy kapely 80. let Deformace a "Sladké je žít“ od Vladimíra Mišíka.

Červen a červenec 1993

Další zkoušky se konají v redakci a Richnově bytě a vznikají první dvě vlastní autorské skladby "Kancelářský blues“ a "Lemur a jeho Charta“. Do repertoáru skupiny také přibývá skladba "Nebeská brána“ Boba Dylana s českým textem Petra Kalandry.

7. srpna 1993

V sále hostince "U Králíčků“ v Zubrnicích na pomezí Děčínska a Ústecka se koná ve zkušebně skupiny Ješitný Jolan (jejímž je R. Musil v té době ještě stále po dvouletém působení zpěvákem) a na její zapůjčenou aparaturu první elektrická zkouška. Zkoušky se zúčastní bubeník právě se rozpadnuvší děčínské kapely UF Honza Gorej, který přijme členství ve skupině. Po zkoušce u piva navrhne název skupiny Led sezelim (skutečně s malým s), který ostatní členové schválí. V té době je nástrojové obsazení takovéto: Míla Kliment – sólová kytara, zpěv, Richna Musil – baskytara, zpěv, Martin Zíka – doprovodná akustická kytara, zpěv, Honza Gorej – bicí.

Srpen a září 1993

Konají se další čtyři zkoušky v Zubrnicích a jedna v Děčíně v bývalém kině Kotva na aparaturu a nástroje skupiny Standy Vody (také člen bývalých UF) Rollnamol. Již pod názvem Led sezelim je zkoušen tento repertoár: jako intro základní riff ze skladby „Heartbreaker“ od Led Zeppelin, "Dědek“, "Kancelářský blues“, "Konzum“, "Lemur a jeho Charta“, "Nebeská brána“ a pomalá "Summer Romance“ od britských UFO.

18. září 1993

V obci Starý Šachov na pomezí Děčínska a Českolipska v místním kulturáku se koná festival ŠAHUN ´93 (zkr. Šachovská hudební noc) s celou škálou oblíbených regionálních kapel (děčínští Lunch Beat, Starý dobrý cirkus a Tei Purinui s Pepinem Pechem za bicími, benešovští Fuck Off, jablonecká Tupá parta a Velvet Canibals, uvedení jako kapela ze Sýrie s kytaristou Milanem Doudou a basistou Tomášem "Nargy" Veselým). Led Sezelim, ač řádně přihlášeni a vytištěni na plakátech, zde však kvůli zdravotní indispozici kytaristy Míly Klimenta k velké lítosti ostatních členů kapely nezahrají. Vystoupí pouze Richna s pomalu se rozpadajícím Ješitným Jolanem. Coby konferenciér celé akce, uspořádané Petrem Malým, zde také figuruje Martin Zíka. 

28. října 1993

Po dvou odřeknutých koncertech 18. září ve Starém Šachově (festival ŠAHUN) a 25. září v Arnolticích pro Mílovu nemoc vystupuje skupina poprvé v děčínském Harold Clubu společně s dalšími lokálními kapelami (Krvavé stroje – zde hraje na kytaru Milan Douda, VO.I.D, Hororrock, Tei purinui, kde bubnuje Pepino Pech a zpívá Jirka Komár Jeřábek, Ješitný Jolan se zpěvákem R. Musilem a Rollnamol). Skupina, uvedená na plakátech a v kulturním programu na měsíc jako LET SEZZELIM, hraje před asi 150 platícími diváky jako čtvrtá v pořadí skladby "Intro“, "Dědek“, "Lemur a jeho Charta“, "Kancelářský blues“, "Konzum“, "Nebeská brána“. Koncert zvučí Jan Svoboda.

4. prosince 1993

Skupina stále nemá vlastní zkušebnu, což omezuje možnosti zkoušení. Zkouší se buď u Richny v bytě poloakusticky bez bicích, nebo ve 3 případech v kině Kotva. Mezitím skupina Ješitný Jolan oznamuje ukončení své činnosti a při té příležitosti pořádá na rozloučenou festival Zubrštok III v Zubrnicích, kde chce zahrát svůj poslední koncert. Led Sezelim (již s velkým S) hrají jako čtvrtí "Intro“, "Dědek“, "Summer Romance“, "Lemur a jeho Charta“, "Kancelářský blues“ a "Konzum“. Na festivalu hrají v nazvučení Filipa Macouna pro asi 100 diváků také R.B.T.B (Litoměřice), Rollnamol, Tei purinui, 4 Promile, Křivej kabel (s Milanem Doudou), Sólový projekt a Do šaška! Z tohoto koncertu existuje první zvukový záznam Led Sezelim, herně to však byl velice špatný výkon. V Reliéfu vyjde článek s titulem "Jolani se loučí", ale fotka k němu zachycuje při hraní právě Led Sezelim.

17. až 19. prosince 1993

Richard natáčí s Ješitným Jolanem ve studiu 1. hudebního spolku v Děčíně v DDM na Letné svůj první a jediný studiový záznam s 12 skladbami. Album (audiokazeta) nese název "Slepota“ podle titulní skladby. Producentem a nahrávacím technikem v jedné osobě je Filip Macoun, který se později bude významně podílet i na většině nahrávek Led Sezelim. Po ukončení nahrávky se Ješitný Jolan definitivně rozpadá.

Leden a únor 1994

Pokračují improvizované zkoušky v bytě R. Musila. Bubeníkovi Honzovi Gorejovi dochází trpělivost a oznamuje odchod ze skupiny. Zbytek dál marně hledá zkušebnu a bubeníka. Začátkem roku se však rozpadají Tei purinui Míši Pauliho a jejich bubeník Pepa Pech přijímá nabídku k přestupu, když před ním byl odmítnut bubeník Jirka "Mech" Hájek z bývalého Zvratoru (natočili dokonce SP u Supraphonu), který se přihlásil jako jediný na inzerát v týdeníku Reliéf. V tomto období vzniká vlastní skladba "Kotelna“ a začíná se zkoušet "Sunshine of Your Love“ od legendárních Cream Erica Claptona.

Březen až srpen 1994

V březnu dočasný manažer skupiny Lucie Hrdličková sežene zkušebnu v kulturním domě obce Kámen za pronájem 100 Kč měsíčně. Zkouší se 2x týdně v úterý a ve čtvrtek. Nový bubeník Pepa Pech pomohl doplnit aparaturu a kapela se postupně plně elektrifikovala. Možnost pravidelného zkoušení dává vzniknout novým skladbám: upravená jihočeská lidovka "Čert aby vzal muzikanty“ (březen), "Prcbuřt“ jako autorský počin Martina Zíky (duben), "Žena z Kámena“ (květen) dua Kliment – Zíka, "Dveře“ (červen) Klimenta s Musilem na upravenou báseň Josefa Kainara, ze kterého bude skupina do budoucna hojně čerpat, "Stín pohltí noc“ (červenec), "Nechci se smát“ (srpen). Skupina si uvědomuje, že bez demosnímku bude těžko shánět koncertní příležitosti, a proto se zcela vážně, ač zřejmě ukvapeně brzy, připravuje na zářijové nahrávání ve studiu 1. HSVD na Letné. V srpnu také doplňuje skupinu pátý člen, kytarista Lojza Bělota (naposledy v UF).

28. května 1994

Improvizované jam session nazvané "Zahrada Pech“ u Pepy na zahradě u chaty v Janově. Kromě Led Sezelim hrají v neúplné tříčlenné sestavě doplněné o Milana Doudu také Ješitný Jolan. Ke krátkému poslechu se dostaví cca 15 místních lidí. Zazní: "Heartbreaker/Dědek", "Summer Romance", "Lemur a jeho Charta", "Konzum", "Kancelářský blues", "Sladké je žít", "Čert aby vzal muzikanty", "Sunshine Of Your Love", "Kotelna", "Prcbuřt", "Nebeská brána" a "Žena z Kámena".

9. až 11. září 1994

Nahrávání prvního alba Led Sezelim (audiokazety) ve studiu 1. hudebního spolku v Děčíně, v Okresním domě dětí a mládeže na Letné v režii Filipa Macouna. V pátek 9. září jsou nahrány základy skladeb "Dědek“, "Konzum“, "Intro“, "Kotelna“ a "Slunce v očích máš“, což není nic jiného než česky otextovaná Sunshine Of Your Love. V sobotu 10. září se natáčejí základy dalších skladeb: "Stín pohltí noc“, "Dveře“, "Čert aby vzal muzikanty“, "Kancelářský blues", "Žena z Kámena“, "Lemur a jeho Charta“, "Prcbuřt“ a ve studiu na poslední chvíli přiřazené kratičké pomalé "Boty“. V neděli 11. září jsou postupně dotočeny sólové zpěvy, vokály a kytarová sóla, nejvíce dotáček je ve skladbě "Nechci se smát“, kde zní také Musilem hrané klávesy, zdvojená baskytara a druhá nahalovaná sólová kytara za pomoci Mirka "Mupy" Zahajského. Efekty kroků, vrzajících a zabouchnutých dveří je vyšperkována také skladba "Dveře" na začátku i na konci. Tečku za vším udělá Lojza na foukací harmoniku s kratičkým motivem "A je to" z večerníčkového seriálu Pat a Mat.

17. září 1994

Bubeník Pepinno Pech v euforii po nahrávání zařídil zkušebnu v R Clubu (dřívější Destaclub, dnes kulturní dům Střelnice v Děčíně) a skupina se týden po nahrávání stěhuje z drsných podmínek z Kámena. Hned na první zkoušce v novém prostředí vzniká skladba "Modrooká".

30. září 1994

Je vydána šedesátiminutová kazeta "S knedlikem v kapse" ve vlastním nákladu 30 kusů (dalších 10 kusů přitočeno 1.12.1994 a dalších 10 kusů v lednu 1995). Další kopie jsou vyhotovovány s originálním obalem, na němž je vyfocen maskot skupiny dědek Hřebik z Jalůvčí, průběžně až do roku 2002, takže celkový náklad dosáhl 75 kusů. V týdeníku Princip a v měsíčníku Scene Report vycházejí kratičké články s upoutávkou na nový titul.

Říjen 1994

Led Sezelim se ujímá nový manažer Zdeněk Pěnkava, zaměstnanec hudebního oddělení Okresní knihovny v Děčíně.

8. listopadu 1994

V nové zkušebně vzniká první videozáznam skupiny na formátu VHS, který pořizuje Lukáš Lorenc. Skupina na 30-timinutovém poměrně kvalitním obrazovém i zvukovém záznamu hraje postupně tyto skladby: "Intro", "Dědek", "Lemur a jeho Charta", "Modrooká", "Dveře", "Kotelna", "Kancelářský blues" a znovu "Dědek".

9. listopadu 1994

"S knedlikem v kapse" má svojí koncertní premiéru v Music clubu Palermo v Děčíně. Koncert je rozložen na celý večer (od 20.30 do 24.00 hodin) do 5 písňových bloků s patnáctiminutovými přestávkami. V 1. bloku zazní "Intro", "Dědek", "Konzum", "Žena z Kámena", "Lemur a jeho Charta", ve 2. bloku "Stín pohltí noc", "Čert aby vzal muzikanty", "Prcbuřt", "Sunshine Of Your Love", ve 3. bloku "Kotelna", "Modrooká", "Kancelářský blues", "Dveře". Ve 4. bloku zazní znovu "Intro", "Dědek", "Čert aby vzal muzikanty", "Konzum", "Nebeská brána" a "Lemur a jeho Charta" a v 5. bloku "Prcbuřt", "Boty", jazzová improvizace se Sabinou Schulzovou, přítelkyní Lojzy Běloty a "Modrooká" ukončuje oficiální koncert, jako příslib příštího repertoáru skupiny. V improvizované 6. sérii zazní dvacetiminutové jam session ve složení M. Kliment (kytara), Filip Macoun (baskytara, zpěv) a Pepa Pech (bicí). Večera se zúčastní 40 platících diváků, což malý klub zcela zaplní. Končí se hodně po druhé hodině ranní. Lukáš Lorenc pořizuje osmiminutový videozáznam na VHS, který zachyceje provedení skladeb "Žena z Kámena" a "Lemur a jeho Charta". Za zvukařským mixpultem sedí Sabina Schulzová.

12. listopadu 1994

V Zubrnicích se koná další Zubrštok IV, tentokrát pojatý jako na místní poměry opravdu mamutí rockový maratón krajského rozměru. Jeho hlavním pořadatelem je Honza Švec, šéfredaktor undergroundového studentského časopisu Analfabet. Celý týden před festivalem je vysílána reklama v Rádiu Děčín. Začátek je stanoven na 18. hodinu a končí se téměř s ranním úsvitem. Kromě Led Sezelim zde hrály dále skupiny Zeyko Küchen (Nový Bor), Nargy Theatre (Ústí n. L.), Lobrýdek a jeho Zmrdi (Děčín), Plus naši (Chomutov), The Boom (Ústí n. L.), The Lingers (Ústí n. L.), Fuck off (Benešov n.Pl.), Invalidní důchod (Ústí n. L.). Festival v sále hostince „U Králíčků“ praská ve švech, navštíví ho přes 400 diváků. Pořadatelé sehnali i sponzory a tak je akce dokonce finančně zisková. Led Sezelim hráli jako 5. v pořadí asi hodinové vystoupení se skladbami "Intro", "Dědek", "Konzum", "Modrooká", "Stín pohltí noc", "Žena z Kámena", "Lemur a jeho Charta", "Čert aby vzal muzikanty", "Kotelna", "Prcbuřt", "Sunshine of Your Love", "Kancelářský blues" a "Dveře". Reliéf přináší poměrně obsáhlý článek o průběhu o akce.

26. listopadu 1994

Po záhadném vyškrtnutí některých nepohodlných a přitom úspěšných kapel, mezi které v té době už Led Sezelim také patřili s nemalým okruhem vlastních fanoušků, na akci 1. hudebního spolku v Děčíně "Velká noční hudba v Děčíně: Mosty – Brücken", kde hrají i německé kapely, uspořádá redakce Analfabetu a hlavně Jana Drvoštěpová protestkoncert nazvaný "Spálené mosty" v R Clubu na velkém sále. Koncert má dobrou publicitu - v Pricipu vychází články "Máme tady cenzuru?" a "Zase jednou rocková muzika v Děčíně" a na akci zve i teenagery sledovaný Analfabet. Zvou také Severočeský deník a Reliéf. Led Sezelim zahajovali, po nich hráli Plus naši, dále Starý dobrý cirkus (Děčín) a Zeyko Küchen (Nový Bor). Odehrány byly skladby v tomto pořadí: "Intro", "Dědek", "Lemur a jeho Charta", "Stín pohltí noc", "Dveře", "Prcbuřt", "Modrooká", "Čert aby vzal muzikanty", "Kancelářský blues", "Sunshine of Your Love", "Boty" a "Konzum". V posledních dvou skladbách hostoval na bonga Honza Klabík. Přes 200 diváků velký sál úplně nezaplnilo, a to i přesto, že vstupné na 5 hodin muziky činilo pouhých 18,90 Kč.

6. prosince 1994

Manažer skupiny Zdeněk Pěnkava uspořádal velkolepou show ve velkém sále Okresní knihovny v Děčíně, nazvanou Mikulášský večer, v rámci které dojde ke křtu audiokazety "S knedlikem v kapse". Sled písní: "Boty", "Intro", "Stín pohltí noc", "Dveře", "Kancelářský blues", "Čert aby vzal muzikanty", "Sunshine of Your Love", "Lemur a jeho Charta", "Kotelna", "Modrooká", následuje křest kazety a kocert pokračuje skladbami "Dědek", "Konzum" a jako přídavek "Prcbuřt". Lukáš Lorenc i zde pořizuje videozáznam s písní "Modrooká" a křestem kazety. Kazeta je polita šampaňským, jak si to obyčej žádá. Jako druzí hráli před 110 diváky Lobrýdek a jeho Zmrdi (Standy Vody).

15. prosince 1994

Zdeněk Pěnkava skupinu přihlašuje do dvou soutěží pro vyhledávání talentů – „Marlboro Rock In“ a "New Generation ´95" - a zasílá pořadatelům demonahrávku s písněmi "Dveře", "Dědek" a "Lemur a jeho Charta". Se svým dřevním hard rockem Led Sezelim neprojdou ani sítem 1. kola výběru.

17. prosince 1994

Koncertem v knihovně se vyhrotili už nějaký čas trvající spory mezi Pepinem Pechem a Martinem Zíkou, který nestíhal již od října chodit na zkoušky kvůli přetlaku pracovního vytížení a to se podepsalo i na jeho hráčských výkonech, což do jisté míry brzdilo další vývoj dobře našlápnuté skupiny. Při zkoušení nových písní došlo k rozporu i s Lojzou Bělotou a tak Martin jako jeden ze zakládajících členů týden před vánoci Led Sezelim opustil. Jeho odchodem se ale uvolnila napjatá atmosféra a začala přibývat jedna píseň za druhou – ještě v prosinci "Světelná", "V jedné chvíli", "Touha" a na začátku roku 1995 "Povedená dvojka" (leden 1995) a "Břehy" (únor 1995). Do repertoáru byly dále zařazeny starší Mílovy písně "Už toho mám dost" a "Opice".

Leden 1995

Míla Kliment má takový hlad po muzice, že mu hraní jenom s Led Sezelim nestačí. Dává dohromady jazzrockovou formaci Skandovaný ovoce, kterou spolu s ním tvoří Sabina Schulzová - zpěv, Pepa Pech - bicí a Jana Slesinská - baskytara). Pepa má ještě příležitostnou skupinu Mínus jejich spolu P. Bakešem - kytara, zpěv, Janou Slesinskou - baskytara a Milošem "Bobíkem" Svobodou - sólová kytara. Richna Musil společně se dvěma členy bývalého Ješitného Jolana, bubeníkem Honzou Srbem a basistou Mojmírem Sladem zcela vážně zvažují na léto příležitostný návrat. Na postu kytaristy se počítá se záskokem Milana Doudy. Žádný z těchto postranních projektů a plánů jednotlivých členů Led Sezelim však nemá dlouhého trvání. Naopak Led Sezelim se vybavují novou aparaturou - kytarové combo Fender, kytara Ibanez, comba Laney, Marschall, bicí Tammi a tím končí šílené počátky hraní přes zesilovače a rádia z prvních měsíců.

22. února 1995

Po téměř tříměsíční koncertní pauze se skupina poprvé ve zredukované čtyřčlenné sestavě objevuje mimo hranice okresu, a to ve vyhlášeném ústeckém rockovém klubu Zeppelin na akci Minizeppfest ´95 a je to bohužel předposlední akce před uzavřením a zánikem klubu. Led Sezelim hrají první před vnímavým publikem, cca 150 lidí, v podstatě program s celou řadou nových písní: "Intro", "Povedená dvojka", "Lemur a jeho Charta", "Světelná", "V jedné chvíli", "Touha", "Stín pohltí noc", "Dveře", "Opice", "Dědek" a "Už toho mám dost".

25. února 1995

Nový program, nazvaný příznačně "Bejvalo nás pět", představují domácím fanouškům Led Sezelim v přeplněném Palermu ve spojení s "Vizual show". Koncert je dekorován promítáním diapozitivů nad hlavami členů kapely. U promítačky sedí Martin Zíka se Zdeňkem Pěnkavou. Předkapelami jsou ústečtí Tluin (se třemi zbývajícími členy J. Jolana!) a Klimentovo Skandovaný ovoce s 5 skladbami (Chobotnice, Venkovská, Blues, Floyd, Nátěr), které si odbude svojí premiéru a derniéru zároveň, neboť Miloš Svoboda a Jana Slesinská zakládají vlastní bluesovou kapelu. Půldruhé hodiny trvající show Led Sezelim obsahuje písně v tomto sledu: "Intro", "Povedená dvojka, "Modrooká", "Touha", "Lemur a jeho Charta", "Světelná", "V jedné chvíli", "Dveře", "Stín pohltí noc", "Opice", následuje předání zlatého trsátka za 50 prodaných kusů "S knedlikem v kapse" Mejlovi Klimentovi a vystoupení pokračuje skladbami "Dědek" a "Už toho mám dost", načež si fanoušci vynutí postupně 3 přídavky "Konzum", "Prcbuřt" a znovu "Už toho mám dost". Pořadatelé zaznamenávají návštěvu 92 platících diváků! Kromě malého sálu jsou přeplněné i boční místnosti, chodby a restaurace nad kllubem. Týdeník Princip popisuje akci takto: "... Led Sezelim startují. Znatelně přitvrdili, písničky jsou bohatší a nápaditější. Ubylo sól a přibylo nápadů. Uprostřed koncertu se na scéně objevuje manažer kapely Zdeněk Pěnkava, aby nejzasloužilejšímu z kytaristů Mílovi Klimentovi předal zlaté trsátko za padesát prodaných kazet S knedlikem v kapse..."

14. března 1995

V celostátním česko-slovenském časopise Rock & Pop č. 5/125 vychází v rubrice Korálky Petra Korála poměrně příznivá recenze na kazetu "S knedlikem v kapse". Hudební kritik píše: "Také na hard rock, ovšem na jeho tradiční podobu z přelomu 60. a 70. let vsadila formace, za níž dostatečně hovoří už její vtipný název: Led Sezelim. Od dalších hardrockerů u nás ji odlišuje jednak ne tak posvátné vzhlížení k ikonám jménem Deep Purple a Black Sabbath, jednak daleko větší porce zemitého blues bv jejím repertoáru a vůbec nenápadné deklarování úcty zejména k britským R´n´B interpretům typu Johna Mayalla, Cream a spol. (od kterých si vypůjčili Sunshine Of Your Love). Co děčínským na kazetě "S knedlikem v kapse" nejvíce schází? Pominuli zcela výplňové texty, hlavně výraznější vokalista a absence potřebných hitovějších momentů - "Lemur a jeho Charta" budiž čestnou výjimkou. Z 10 recenzovaných kazet byl vybrán právě obal s legendárním dědkem Hřebikem z Jalůvčí jako obrázek rubriky. Zájmu renomovaných časopisů o skupinu si všimne i místní Princip.

22. března 1995

Poněkud přísnější recenze na "S knedlikem v kapse" vychází v dalším hudebním časopise BANG! v č. 6. Kapela dostává hodnocení tři pěstičky, což je dobrý průměr. V recenzi se uvádí: "... Muzika sice z klasických kořenů vychází, leč ve finální podobě nijak světoborně nezní (normální tancovačkový "bigboš"). A texty? Problémy českého člověka, nádražních bufetů, mezilidských vztahů a tak dál."  Richna komentuje kritiku stručně: "Myslím, že nás to přesně vystihuje, k tomu není co dodat, tak to prostě momentálně je." Kladný ohlas v médiích povzbudil a přibývají nové skladby do repertoáru. Kromě nového intra v podobě Mobydicka od Led Zeppelin je to po Prcbuřtovi, Kotelně a Modrooké další píseň s regionálním obsahem textu. "Holky pod kopcem" jednoznačně popisují život prostitutek, stopujících jen několik desítek metrů od jejich zkušebny při výpadovce na Německo.

24. března 1995

Zdeněk Pěnkava obdrží dopis od malého pražského hudebního vydavatelství N - musiq. V dopise oznamuje zástupce firmy Pavel Kohout, že ve spolupráci s hudebním periodikem BANG! vydávají kompilační CD mapující současnou českou rockovou scénu, přičemž nahrávky Led Sezelim byly zařazeny do užšího výběru. Manažer skupiny je vyzván, aby se s vydavatelstvím spojil nejpozději do 30.4.1995. Vzhledem k tomu, že spolurealizátorem je také Rádio Golem, které garantuje, že se skladby dostanou do éteru, skupina bez váhání nabídku přijímá, ovšem s tím, že pro kompilaci nepoužije nahrávky z alba "S knedlikem v kapse", ale že pořídí nové nahrávky v profedionálním studiu.

Duben 1995

Honza Sláma píše se skupinou rozhovor do časopisu pro region Ústeckého kraje "Scene Report". Jana Drvoštěpová fotí první propagační snímky kapely. Další pózovací snímky pořizuje Martin Líbal na Jalůvčí. Manažer i členové skupiny horečně shánějí obnost minimálně 6000 korun u sponzorů. Právě taková částka by mohla stačit na víkendovou nahrávací frekvenci.

5. dubna 1995

Richard Musil produkuje a vydává na vlastní vydavatelské značce Jolanovo slunce kazetu "Zahynem za hymen" ústecké skupiny Řízky, ve které hraje na kytaru pozdější člen Led Sezelim Milan Douda (od r. 1997 do konce r. 1998 a v r. 2012).

22. dubna 1995

Téměř letní horký den na děčínském Smetanově nábřeží patří také rocku (kromě Led Sezelim, ještě R & B a Posedlost, na dvě kapely se již nedostalo, konkrétně na začínající Destroyself a Chytání, protože organizátor Karel Suchánek, onen pověstný Prcbuřt, produkci ukončil předčasně k údivu všech v 18:10 hodin). Led Sezelim před asi 130 lidmi odehrají v mizerném nazvučení J. Chodory "Intro (Mobydick)", "Povedená dvojka", "Opice", "V jedné chvíli", "Světelná", "Už toho mám dost", "Outro (Heartbreaker)". Jiří Skorec v Děčínském deníku píše: "Hutným zvukem překvapil Led Sezelim".

28. dubna 1995

Ani ne týden stačil na sehnání potřebného obnosu k nahrávání na CD. Zdeněk Pěnkava získává od firmy Mynařík 10 tisíc korun.

29. dubna 1995

V Jílovém nedaleko Děčína se ve 12 hodin žení Pepa s Věrou Rothbauerovou. Ostatní tři členové kapely jsou přítomni. Na svatební hostině v děčínském Hubert Clubu hrají Led Sezelim skoro 1,5 hodiny tento program: "Mobydick", "Povedená dvojka", "Opice", "Lemur a jeho Charta", "Světelná", "Touha", "Modrooká", "Dědek", "Dveře", "Stín pohltí noc", "Kancelářský blues", "V jedné chvíli", "Konzum", "Kotelna", "Holky pod kopcem", "Už toho mám dost", "Heartbreaker". Jako zvukař funguje Sabina Schulzová. Krátká část vystoupení a následného jam session před 25 hosty je zaznamenána na videozáznam, ovšem s velmi špatnou kvalitou zvuku a byla plánována na doposud nevydané video skupiny Led Sezelim Story, které doposud existuje pouze v jediném exempláři, který vlastní Richard.

3. května 1995

I nadále velice úspěšně si vede ve své práci Zdeněk Pěnkava. S manažerkou N - musiq Mirkou Kosovou z Prahy domlouvá telefonicky nahrávání ve Spin studiu v Liberci v termínu 11. a 12. května. Skupina celý týden před nahráváním usilovně zkouší dle vlastní úvahy vybrané 4 písně, které chce zaznamenat na studiové pásky.

11. a 12. května 1995

Skupina odjíždí dvěma automobily ve čtvrtek 11.5. v 7.30 ráno z Děčína. V prvním sedí řidič Mac a Pepino, naloženi ještě s combem Fender, kytarami a bicí soupravou Tammi. V druhém autě sedí Lojza, Richard, Mejla, Filip Macoun v roli producenta a manažer Zdeněk Pěnkava, naloženi kytarami. Nahrávání je zahájeno okamžitě po příjezdu, v 10 hodin dopoledne. Do 13 hodin probíhá nazvučení bicí soupravy (14 mikrofony) a baskytary. Do 16.30 jsou nahrány těmito nástroji rytmické základy v pořadí "Ze života pařezů" (nový text na původní "Světelnou" napsal Lojza 8.5.!), "Už toho mám dost", "V jedné chvíli" a "Touha". Mezi 17. a 18. hodinou nahrál své kytarové party Lojza a do 20 hodin Míla Kliment doprovody i sóla. V pátek 12.5. jsou nahrány od 10.45 do 13.00 zpěvy v pořadí "Ze života pařezů" (Lojza), "V jedné chvíli" (Richard), "Už toho mám dost" (Míla) a "Touha" (Richard). Poté jsou dozpívány vokály do "Už toho mám dost", napřed Míla zdvojený hlubší hlas a poté Pepa s Richardem sbory v refrénu. Na závěr dozpíval hlas dospodku "Ze života pařezů" Richard. Následovalo pouze šestihodinové míchání všech čtyř skladeb, přičemž evidentně nejvíce si nahrávací technici Jan Rejent (kytarista kapely Ilony Csákové) a Filip Hendrych vyhráli právě s nejkratší skladbou "Už toho mám dost". Přítomný Filip Macoun přitom dbal na to, aby sound kapely nebyl příliš vzdálen jeho prvním nahrávkám na "Knedliku". V 19.00 do studia dorazila Miroslava Kosová z N - musiq, aby si skladby poslechla a navrhla výběr, dle očekávání "Už toho mám dost" jako finále připravovaného CD "Rock Box 2". Jednička Rock Boxu vyšla v roce 1994. Skupina je z výběru zprvu trochu na rozpacích, nicméně po ujištění Filipa Macouna i Zdeňka Pěnkavy, že volba je správná, souhlasí všichni. Kolem půl osmé je podepsána smlouva mezi Zdeňkem a N - musiq. Ani ne za hodinu sedí všichni v autech na cestě domů se záznamem všech skladeb na DAT. Celá nahrávka byla na tento nosič smíchána z 24-stopého masteru.

26. května 1995

Kapela odjíždí skříňovou Avií, řízenou Lojzovým otcem, hrát do rockového klubu Zebra v Jablonci nad Nisou a to bez Richny, který marodí s přechozeným zápalem plic. Lojza zaskakuje na baskytaru a jeho přítelkyně Sabina Schulzová pomáhá se zpěvem a vokály v některých písních. Koncert začíná ve 22:15 hodin, trvá 60 minut a proběhne v poměrně mizerném prostředí pro ne více jak 20 diváků. Špatná je také propagace koncertu, venku visí pouze tři plakáty (před klubem). Významné je toto vystoupení pouze tím, že Zdeněk obdržel první výdělek do pokladny kapely, 900 Kč, z toho ale padnou dvě třetiny za dopravu. V krátké historii kapely se také hraje za dosud nejvyšší vstupné 35 korun. Hraje se tento playlist: "Mobydick", "Lemur a jeho Charta", "Dveře" (zpěv Lojza), "Opice", "Touha" (Sabina), "Konzum", "Kancelářský blues", "Stín pohltí noc", "Světelná" (Lojza a Sabina), "Čert aby vzal muzikanty" (Lojza a Míla), "Dědek", "Už toho mám dost", "Heartbreaker".

14. června 1995

V kulturním měsíčníku UNI-Jazz vychází článek Pavla Straky "Letmý nástin přehledu rockových kapel v SZ Čechách", poctivě mapující současnou scénu na severozápadu Čech. Kromě dívčí kytarovky Na louce a elektronických V.O.ID. jsou za Děčín  jmenováni i "do historie se vracející hardrockový Led se zelím" (ach ty problémy s názvem!).

24. června 1995

Richard se žení s Janou Drvoštěpovou na děčínské radnici. Z kapely jsou přítomni Míla (fotí) a Pepinno (točí video) se svojí ženou Věrou.

27. června 1995

Novinář Severočeského deníku Jan Hocek pořizuje rozhovor s Richardem a Mejlou, který vyjde v kulturní rubrice ale až 12. září pod titulem Je libo Led Sezelim? a věnuje se profilově nejen krátké historii kapely, ale zejména je velmi pochvalnou recenzí na "S knedlikem v kapse" a také nenápadně naznačuje, že druhé album je na spadnutí.

Červenec 1995

Po libereckém nahrávání, které zcela vyprázdnilo účet kapely, probíhá pilné secvičování materiálu, který by zkompletoval druhou audiokazetu, která zatím nemá žádný název. S Filipem Macounem je domluveno, že nahrávání bude probíhat v průběhu srpna ve studiu 1. Hudebního spolku v Děčíně, jako tomu bylo u alba "S knedlikem v kapse". Led Sezelim budou mít jako vůbec první z děčínských kapel k dispozici nový osmistopý analogový magnetofon a mixpult pořízený ze státní dotace pro Dům dětí a mládeže na děčínské Letné.

4. srpna 1995

Začíná nahrávání v děčínském studiu na Letné. V plánu je natočení 5 skladeb, které by měly tvořit A-stranu kazety, zatímco béčko má tvořit čtveřice písniček z Liberce. Od 18 do 22 hodin probíhá nazvučení bicích a baskytary. Ve studiu jsou s Filipem Macounem všichni členové kapely.

5. srpna 1995

Richnou a Pepinnem jsou nahrány rytmické základy basy a bicích od 10 do 15 hodin v pořadí: "Povedená dvojka", "Opice", "Mobydick", "Modrooká", "Břehy", "Holky pod kopcem".

6. srpna 1995

Mezi 10:30 až 14:30 hodin provede Filip Macoun smíchání z 5 stop základní rytmiky do 2 stop.

7. srpna 1995

Richard Musil nazpívá v době od 18 do 22 hodin písně "Povedená dvojka", "Modrooká" a "Holky pod kopcem".

8. srpna 1995

Mezi 11. až 15. hodinou Lojza nahrává svojí kytaru ve všech pěti, resp. šesti (s Mobydickem) skladeb. Mezi 13:00 a 16:30 hodin nahrává doprovodné kytary s "čistým" zvukem ve skladbách "Holky pod kopcem", "Povedená dvojka", "Opice" a "Břehy" Míla Kliment.

9. srpna 1995

Míla nahrává v době od 14 do 16 hodin bustrovaný doprovod ve skladbě "Povedená dvojka" a sóla do "Opice" a "Mobydick".

11. srpna 1995

Míla v době od 13:00 do 15:30 hodin nahrává kytarové riffy a sóla ve skladbě "Modrooká", sólo a bustr doprovod v "Břehy" a sóla do písně "Holky pod kopcem". Jelikož je tento den velice ve formě, stíhá ještě nazpívat "Břehy" a "Opice". Hlavní díl práce je hotov a skupina si dává na dva týdny dovolenou.

24. srpna 1995

Led Sezelim se scházejí k finálním pracem na nahrávání. Pepa nahrává úvodní zvukový efekt roztočenou trubicí do skladby "Modrooká". Míla s Lojzou a Pepou nazpívají sbory do "Opice". Zdeněk Pěnkava dodá zvukový efekt tekoucí vody, který Filip Macoun namíchá na začátek a konec skladby "Břehy".

30. srpna 1995

Probíhá závěrečná mixáž skladeb, které se dlouhým a namahavým nahráváním unavený Mejla již neúčastní.

31. srpna 1995

Filip Macoun je ve studiu pouze s Lojzou Bělotou a provádějí střih skladeb a jejich řazení před závěrečným masteringem. "Mobydick" v originální cover verzi je nakonec zařazen jako delší intro na úvod alba (tím je naznačena určitá kontinuita s prvním albem, kde se také zahajuje úryvkem od Led Zeppelin "Heartbreaker") a je propojen do jedné skladby s "Povedenou dvojkou". Další pořadí A-strany je následující: "Holky pod kopcem", "Opice", "Modrooká", "Břehy". B-strana je seřazena takto: "Ze života pařezů", "V jedné chvíli", "Touha" a "Už toho mám dost".

4. září 1995

Kapela jde po zkoušce, na které nacvičila nový kus "Ve vlaku", do vinárny Lipka, aby se zde dohodla na názvu "Úplně mimo" pro svojí druhou audiokazetu.

8. září 1995

Je vydána šestačtyřicetiminutová kazeta „Úplně mimo“ ve vlastním nákladu 50 kusů.

9. září 1995

Led Sezelim podstupují pětihodinový herní maratón v rockovém klubu Bonanza v Novém Boru. Podobně jako před rokem v děčínském Palermu, i zde je rozdělen dlouhý večer do 4 bloků, přerušených jen několikaminutovými přestávkami, kdy hraje reprodukovaná, žánrově spřízněná hudba. První blok od 21:15 do 21:50 hodin tvoří "Heartbeaker", "Dědek", "Dveře", "Modrooká", "Opice", "Holky pod kopcem", "Mobydick", "Povedená dvojka". Ve druhém bloku od 22:30 do 23:00 hodin zazní "V jedné chvíli", "Ze života pařezů", "Touha", "Kotelna", "Lemur a jeho Charta", "Ve vlaku", "Už toho mám dost". Od 23:40 do 00:25 uslyší asi 130 rozparáděných posluchačů "Stín pohltí noc", "Kancelářský blues", "Žena z Kámena", "Prcbuřt", "Sunshine Of Your Love", "Čert aby vzal muzikanty", "Konzum". V závěrečném bloku od 01:10 do 01:40 hodin jsou zopakovány skladby, které měly největší úspěch: "Už toho mám dost", "Touha", "Opice", "V jedné chvíli", "Ze života pařezů", "Dveře" a "Kotelna". Výdělek činí 1800 korun (!), z toho 500 korun padne na dopravu, 500 pro manažera na výdaje a 200 korun dostane každý na pivo. Kromě toho kapela zadarmo večeří a pije celý večer.

12. září 1995

V Severočeském deníku vychází článek "Je libo Led Sezelim?" Jana Hocka, pořízený už 27. června. Shrnuje pozitivním způsobem dosavadní činnost skupiny.

16. září 1995

V týdeníku Princip vychází velmi příznivá recenze Jany Drvoštěpové na druhé album skladeb skupiny pod titulem "Led i zelí úplně mimo".

20. září 1995

Děčínský deník zve článkem "Konec rockového léta v Desta clubu Děčín" na koncert, kterým "Led Sezelim hodlají představit děčínskému rockovému publiku svojí novou (druhou) demokazetu, která obsahuje, mimo jiné, i titul "Už toho mám dost", který souběžně vychází na kompilačním CD "Rock Box 2" firmy N - musiq. Vylosovaní návštěvníci koncertu budou závěrem obšťastněni hodnotnými dary....," slibuje Zdeněk Pěnkava.

22. září 1995

Malý sál děčínského Destaclubu se od 20 do 23 hodin stává místem dalšího koncertního vystoupení. Jako předkapela se představí ve 30 minutách mladá děčínská formace Lolita (Dana Moclová - kytara, zpěv, Kája Suchánek - bicí, Jindra Macoun (mladší bratr Filipa) - baskytara a Eva Kováčová - zpěv).  Pak už spustí svoji show pro 90 diváků Led Sezelim s písněmi "Mobydick/Povedená dvojka", dále tři novinky - "Horská dráha", "Odnikud nikam" (ta už není nikdy nikde hrána ani nahrána, ba ani zapsán text - nejspíš šlo o čistou improvizaci přímo na pódiu) a "Ve vlaku", dále "Holky pod kopcem", "Opice", "Modrooká", "Břehy", "Ze života pařezů", "V jedné chvíli", "Touha", "Už toho mám dost". Obecenstvo si vykřičí celkem tři přídavky! Napřed se chopí mikrofonu přítomný Martin Zíka a vystřihne perfektně svojí "Ženu z Kámena", a finále obstará Richna ve velmi svižně odpálených skladbách "Dveře" a "Čert aby vzal muzikanty". V sálku je tak vynikající atmosféra, že večer nekončí a v jam session zazní další ledsezelácké skladby "Kancelářský blues", "Konzum", "Dědek" a improvizace "Sáňky blues" (vše v sestavě Kliment - Musil - Pech a druhá kytara Milan Suchánek a flétna a zpěv Martina Dítětová). Když se ke své kytaře vrátí zpátky Lojza Bělota, kapela ještě přidá "Stín pohltí noc" a "Sunshine Of Your Love". Manažer Pěnkava rozdává rozjařenému obecenstvu malé dárky a nové letáčky skupiny, vyrobené v nákladu 150 kusů Martinem Zíkou v tiskárně Delta Print.

2. října 1995

Konečně vychází CD "Rock Box II", jehož závěrečnou písní je "Už toho mám dost". Skupina obdrží 20 kusů zdarma, když musela předtím zaplatit ne právě malý poplatek 2 tisíc korun Ochranému svazu autorskému. Richard Svoboda skladbu během podzimu několikrát odvysílá v Rádiu Děčín.

3. října 1995

Na poslední chvíli je zrušen koncert v pražském klubu "Sluníčko" z důvodů jeho rekonstrukce. Den po té tu měli hrát britští veteráni Slade a další den kultovní Psí vojáci.

14. října 1995

Hektický rok pokračuje koncertem v rockovém klubu Sklep v Rumburku od 22 do 23 hodin. Roli předkapely obstarává poprvé (a do budoucna na dlouhou dobu v tom bude pokračovat) ústecká parta Dlažební kostka. Přihlížející Jana Drvoštěpová po koncertě může pouze suše konstatovat: "Klub sice velmi pěkný, ale velmi špatný zvuk zpěvu, nedostatečná srozumitelnost textu, sice slušná návštěva (téměř 100 lidí), ale velmi apatické publikum." Odehraný program: "Mobydick", "Dveře", "Lemur a jeho Charta", "Opice", "V jedné chvíli", "Dědek", "Ze života pařezů", "Holky pod kopcem", "Ve vlaku", "Stín pohltí noc", "Konzum", "Už toho mám dost". 

17. října 1995

V hudebním časopise (čtrnáctideníku) BANG! č. 19 s celostátní působností vychází poměrně příznivá recenze na "Úplně mimo" v rubrice Demontáž, i když je v ní několik nepřesností, např. nesprávné tvrzení, že "první věc dema Povedená dvojka je coververzí slavného kousku Mobidick od Led Zeppelin s českým textem...".

20. října 1995

V děčínském kulturním bulletinu MENU vychází oznámení o tom, že Led Sezelim se objevili na právě vyšlém speciálním kompilačním CD "Rock Box 2" současných českých rockových kapel. V článku "Zelí na cédéčku" se doslova píše: "Na hudebním poli slaví tímto naše město smogu další velkolepý úspěch." 

24. října 1995

V Rock & Popu č. 21 z ostrého pera vychází nový titul kapely ještě lépe než v BANGu!: "Severočeši řečení LED SEZELIM určitě nejsou Úplně mimo, jak hlásá titul jejich letošního devítiskladbového demáče. Nejvýše tak mimo současné trendy, protože - stejně jako na předcházejícím snímku S knedlikem v kapse - zůstávají nohama vězet hluboko v 70. letech. Kazeta bohužel trpí nevyrovnaností jednotlivých stran, neboť béčko převyšuje áčko rozdílem třídy nejen po stránce zvukové (vzniklo v mnohem kvalitnějším studiu Spin), ale také daleko silnějším repertoárem - zejména hutné hard-bluesovky "Ze života pařezů" a "V jedné chvíli" stojí za zmínku. Z A-strany vyčnívají jen pomalé "Břehy", i když ty trpí značnou intonační rozevlátostí zpěváka. Na to by si kapela měla dávat pozor, stejně jako na křečovité pokusy o humor ("Opice")". 

25. října 1995

Do skupiny je přijat jako sólový zpěvák Jirka Komár Jeřábek (dříve v Tei purinui jako Pepino). Komárovo přijetí je podmíněno půlroční zkušební lhůtou, po které se má rozhodnout tajným hlasováním ve skupině o jeho setrvání nebo odchodu. Jsou složeny a zkoušeny nové písně přímo jemu na tělo: "Sousedka" a "Rozjímání v hrobě", která je později přejmenována na "Svědectví živého nebožtíka".

31. října 1995

V Bangu vychází v č. 20 recenze Ondřeje Gabriela na CD "Rock Box 2", z níž zdaleka nevyšly všichni různí interpreti zrovna příznivě, ale "...ale jsou zde kapely, s láskou vzpomínající na starý dobrý bigbít či hard rock. Pokud si dotyční na nic nehrají a dělají to, nač stačí, je vše v pořádku (Led Sezelim, Helenina noční můra, J.K.H.Ch.), v opačném případě je posluchači do pláče (Paviáni, Anthracit)....". Album se vyšplhá v žebříčku "Bang!odrom" na 25. místo, když za sebou nechá např. "Zákon džungle" od Kreyson, "Eso 55" od Šanova, "Mezi psem a vlkem" od AKU-AKU. Na čele je suverénně "Ozzmozis" Ozzyho Osbourna.

11. listopadu 1995

Led Sezelim vystupují v Ústí nad Labem v Národním domě od 20 hodin na akci "Rockový mejdan" spolu s ústeckými kapelami Pouliční stres, Caterpillar a Dlažební kostka. Led Sezelim patří k tomu nejlepšímu toho večera, hrají pro 200 diváků zcela odvázaně (ještě bez Komára) skladby "Heartbreaker", "Dveře", "Dědek", "Holky pod kopcem", "Ze života pařezů", "Lemur a jeho Charta", "V jedné chvíli", "Opice", "Povedená dvojka", celý "Mobydick" se sólem na bicí, "Konzum" a "Už toho mám dost". Mladým Caterpillar se doslova podlamují  nohy trémou, když na pódiu střídají zcela suverénně hrající Led Sezelim, které publikum nechce pustit z placu.

17. listopadu 1995

Děčínský deník píše o euroregionálním kulturním festivalu Mosty - Brücken, který má mít letos 3. ročník a bude se konat v prosinci v saské metropoli Drážďany. Vybrané tři české kapely - Led Sezelim, Olbram z Ústí n. L. a St. Woody z České Lípy si mají spolu s pozvanými německými To Front udělat veřejnou koncertní generálku v sobotu 18.11. od 20 hodin v Destaclubu.

18. listopadu 1995

Na velkém sále Destaclubu hrají Led Sezelim jako první pro ne více jak 200 diváků "Heartbreaker", "Dveře", "Dědek", "Holky pod kopcem", Ze života pařezů", "Lemur a jeho Charta", "V jedné chvíli", "Opice", "Povedená dvojka", celý "Mobydick", "Konzum" a "Už toho mám dost". Koncert v prakticky nenazvučitelném sále, na nějž lístek stojí 25 Kč, zvučí Jan Svoboda a skupina se na tomto pódiu setká s chladným ohlasem, teprve od skladby "V jedné chvíli" do konce se roztancovalo asi 10 skalních fanoušků. "Špatný zvuk, špatný výkon, existuje z toho nahrávka, ale raději na tuhlé chvíli zapomenout," komentuje po vystoupení Richna.

29. listopadu 1995

Rozhlasová premiéra po 20. hodině na Rádiu Děčín novinek českýh gramofonových firem. Zmíněn i "Roch Box 2" a poté přehrána jako ukázka z alba i píseň "Už toho mám dost" s upozorněním, že se jedná o děčínskou kapelu.

6. prosince 1995

Ve velkém sále Okresní knihovny v Děčíně začíná od 18 hodin II. Mikulášská nadílka, na kterou přijde asi 100 lidí a za vstupné 40 korun (20 v předprodeji) tu hrají kromě Led Sezelim a jejich souputníka - ústeckých Dlažební kostka - skupiny 1. hudebního spolku v Děčíně Hansa (Honzy Banduriče) a Chytání (K. Suchánek ml., F. Macoun atd.) a dále tajuplná formace Dr. Jane and Psycho-pac, oděná do masek a nočních úborů, v jejímž čtyřčlenném obsazení poznají jenom skuteční znalci trio ve složení Jana Drvoštěpová, kytarista Milan Douda a basák Richard Musil, který pomáhá i s vokály, doplněné o bubeníka Víťu Křivance. V následném vystoupení Led Sezelim poprvé vystoupil, zatím jako host Jirka Jeřábek, a zazpíval si poslední 4 písně. Odehrán byl tento playlist: "Čert aby vzal muzikanty", "Opice", "Kancelářský blues", "Dveře", "Touha", "Ze života pařezů", "Holky pod kopcem", "Sousedka", "Ve vlaku", "Už toho mám dost". Podává se občerstvení a nealko pití. Pódium je nasvíceno dvěma reflektory a kouřovými efekty. Martin Grüner pořizuje video na VHS a zvukař Jan Svoboda záznam na audiokazetu, který není nikdy využit.

8. prosince 1995

V pátek odjíždějí vybrané skupiny Led Sezelim, Olbram a St. Woody, oficiální doprovod města Děčína a nejvěrnější fanoušci, v naplněném autobuse do Drážďan, kde mají reprezentovat Českou republiku na euroregionálním festivalu. Večer je na programu prohlídka klubu Scheune, kde si po koncertě místní skupiny Streuner Míla a Pepino s kapelou skvěle zadžemují a se členy drážďanské skupiny naváží kontakt, který povede na jaře následujícího roku ke společnému vystoupení v klubu Riesa Efau. Přespává se na žíněnkách a ve spacácích v tělocvičně. Noc a klidný spánek ruší značně podnapilí členové Olbramu.

9. prosince 1995

Po dopolední procházce po Drážďanech se muzikanti přesouvají do haly Panzerhof ve čtvrti Neustadt, kde ještě před čtyřmi roky mechanici okupační sovětské armády opravovali tanky, a odpoledne spolu s ostatními skupinami ze Saska a Polska zvučí na večerní koncert. Koncert trvá od 20 hodin do 2 hodin ráno, byl výborně nazvučen aparaturou Marschall, dvěma zvukařskými pracovišti (v hledišti i na jevišti) a nasvícen 47-reflektorovým světelným parkem, nicméně jelikož venku jsou třeskuté mrazy, ani v hale není příliš teplo. Vstupenka stojí 10 německých marek a na Led Sezelim připadne honorář ve výši 300 marek, což je při kurzu 25 Kč/DM rekordní výše odměny v dosavadní kariéře. Kapely si krátí čekání na večer v šatnách, kde dostane každá z nich 4 basy piv a obložené mísy. Asi 200 diváků shlédne kapely v tomto pořadí: Aspekte Der Eitelkeit (Drážďany), Olbram (Ústí), Mac Leod (Jelenia Gora), Led Sezelim (Děčín), Distillery (Jelenia Gora), S.W.A.N.T (Drážďany), St. Woody (Č. Lípa), Hämmer (Jelenia Gora). Padesátiminutové vystoupení Led Sezelim obsahovalo tyto písně: "Heartbreaker/Dědek", "Dveře", "V jedné chvíli", "Ze života pařezů", "Mobydick", "Kancelářský blues", "Opice", "Sousedka", "Holky pod kopcem", "Už toho mám dost" (poslední 3 skladby zpívá se skupinou Komár). Skupinu doprovází mimo pódium také Milan Douda, který umí slušně německy. Filip Macoun pořídí skupině více jak 50-minutový videozáznam na kameru formátu VHS. 

Prosinec 1995

Skupina dokončuje ještě do konce roku další dvě skladby šité na míru pro Komára - "Horská dráha" a "Černá hodinka".