Recenze v dalších tiskovinách
NĚCO PRO ROCKERY
Děčínská rocková skupina Led Sezelim dokončila v září natáčení svého prvního demosnímku „S knedlíkem v kapse“. Demo nese bluesové, jazzové i hardrockové prvky a skrývá jedno překvapení. Důraz je kladen zejména na texty, které jsou v některých písních více než provokativní. Po roční odmlce se můžeme opět těšit na živá vystoupení těchto děčínských rockerů, posílených nyní o třetího kytaristu. (jd)
(Týdeník PRINCIP, říjen 1994)
LED SEZELIM (Děčín): S knedlikem v kapse
Kapela si za název zvolila žertovnou zkomoleninu jména legendy bigbítu. Uvidíme, co z těch „Zepelínů“ vstřebala do své tvorby. Upřímně řečeno, moc ne. Muzika sice z klasických kořenů vychází, leč ve finální podobě nijak světoborně nezní (normální tancovačkový „bigboš“). A texty? Problémy českého člověka, nádražních bufetů, mezilidských vztahů a tak dál.
(časopis BANG! č. 6, 22. března 1995)
LED I ZELÍ ÚPLNĚ MIMO
„Knedlikovi v kapse“ přibyla nedávno malá sestřička. Je celá modrá, hranatá a obsahuje devět písniček, které se tak konečně sešly. Čtyři muzikanti z Děčína, kteří už plné dva roky oficiálně klamou veřejnost, neboť jejich název LED SEZELIM v žádném případě nenaznačuje cestu po vzoru zeppelínovské legendy, právě vydali svou druhou demokazetu. Abychom jim však úplně nekřivdili, na úvod „Úplně mimo“, tak se totiž kazeta jmenuje, se přece jenom krapet z Zepelínů vešlo. Skvěle přehraného „Mobidicka“ (zde skutečně s měkkým „i“) však střídají kousky po hudební stránce zaručeně zcela původní, a po té textové, s výjimkou dvou zmrtvýchvstalých songů, vesměs také. Nutno poznamenat, že jeden z nich – zábavovka ala Želva od Olympicu „Už toho mám dost“ se ocitl na kompilačním cérečku rockových kapel Rock Box 2. Inu, stále platí stará pravda, že co nejbanálnější text a chytlavá melodie stoprocentně slaví úspěch. Ostatně, ve stejném duchu se nese i druhá zmiňovaná píseň „Opice“. Z propagovaného hardrocku vybočuje sladká, i když trochu sentimentální, baládka „Břehy“, v níž vás šumění vody a jediná kytara vzápětí strhává do ohromného proudu vykřičených citů majitele medového hlásku Míly Klimenta. „Ze života pařezů“ – tak to je troška do mlýna z dílny dalšího kytaristy kapely Lojzy Běloty. Z původní „Světelné“ zbyla kompletní melodie a roztomilá kytarová vyhrávka v závěru, přibyla spousta mravenců, much a podobné havěti, ovšem jenom v textu, pochopitelně. Nabíráme obrátky. Další songy zdobí patřičný rytmus a tempo tak, jak se na rockovou kapelu sluší. „Holky pod kopcem“ debutují jako novodobé memento, „V jedné chvíli“ – to je kousek pro přemýšlivce, v „Modrooké“ žene Rychna Musil, jinak baskytarista, hlasivky do velmi slušných výšek a „Povedená dvojka“ (původní text Jiří Žáček) až příliš „osekaná“ a zvukově nevyrovnaná bohužel nepatrně a asi nechtěně sklouzává do „podzemí“. Nečekané odvážné sólo Pepy Pecha na bicí v prvních vteřinách této písně však stojí za poslech. Propracovaná, textově velmi silná „Touha“ je pak jen onou poslední třešinkou na šlehačkovém dortu, kteroužto větičku s oblibou používá bývalý zakládající člen skupiny Martin Zíka.
Jana Drvoštěpová
(Týdeník Princip, říjen 1995)
JE LIBO LED SEZELIM?
Ne, nejde o nějakou pochybnou gastronomickou lahůdku, nýbrž o delikatesu hudební! Svět už dávno nemá své Led Zeppelin, ale severní Čechy mají LED SEZELIM! Tahle děčínská rocková parta má za sebou debutové demo „S knedlíkem v kapse“, nyní se dokončuje další, jež ponese titul „Úplně mimo“, na září se připravuje miniturné po severu, v jednání je Německo a snad i EP (u Happy Music). Cesta k profesionalitě? Dva truhláři, kotelník a pracovník televizního studia shodně tvrdí: „Chceme být jen kapelou s vlastním autem!“ A bohdá si to auto zaslouží… LED SEZELIM vznikli v květnu 1993. Do dneška v ní působí zakladatelská dvojice MILOSLAV KLIMENT (sólo kytara, zpěv; jinak pamětník raného severočeského bigbítu – např. Deformace) a basák RICHARD MUSIL. (Míla Kliment je vůbec zdatný muzikant a tahoun: paralelně čeří i jazzové vody se svou formací SKANDOVANÉ OVOCE.) Za bicími sedí dnes Josef Pech a kytarové i pěvecké party posiluje ALOIS BĚLOTA. V loňském roce, kdy nahráli debut „S knedlikem v kapse“, zde ještě působil další kytarista a zpěvák MARTIN ZÍKA. Tohle demo je více než příslibem a moc se těším na to nové. Kapela již vypustila vlaštovku v podobě písně „Už toho mám dost“, která právě vyšla na CD „Rock Box 2“ (N-musiq Records) a byla natočena v libereckém studiu Spin. Dle vlastních slov kapela značně přitvrdila, více než 70. léta je v jejich soundu nyní slyšet vliv grunge, takže se nechme překvapit. „Plech střechy je vlažný a nízké, nízké jsou výšky“… a kapela je už pořádně vysoko! „S knedlíkem v kapse“ příznivě hodnotil kolega Korál v Rock a Popu, vyčítal však kapele „výplňové“ texty a slabý zpěv. Nesouhlasím. Vždyť jde o rokec, nic překomplikovaného, a pak: posluchač si to snáze zapamatuje (ale není to vlezlé) a může si to i zazpívat. A hlavně jde o blues! Vždyť ten hard-rock přelomu
Jan Hocek
(SEVEROČESKÝ DENÍK, 12. září 1995)
LED SEZELIM (Děčín): ÚPLNĚ MIMO
První věc dema (Povedená dvojka) je coververzí slavného kousku Mobydick (od Led Zeppelin) s českým textem. Zbytek muziky z vlastní autorské dílny šlape ve stejných botách. Tu zazní blues, tu jižanský riff, jinde čistý hard rock. Jenom ten Plant by byl zapotřebí.
(časopis BANG! č. 19, 17. října 1995)
RŮZNÍ INTERPRETI: Rock Box 2
Druhý díl ze (snad nekonečné) edice, mapující domácí rockovou scénu těchto dnů je na světě…
…Výsledek je, kupodivu, velice zajímavý. Jsou zde kapely s láskou vzpomínající na starý dobrý bigbít či hard rock. Pokud si dotyční na nic nehrají a dělají to, nač stačí, je vše v pořádku (Led Sezelim, Helenina noční můra, J.K.H.Ch), v opačném případě je posluchači do pláče (Paviáni, Anthracit…)...
Ondřej Gabriel
(časopis BANG! č. 20, 31. října 1995)
LED SEZELIM ÚPLNĚ MIMO?
Není to tak dlouho, co jsem ještě v kulturní rubrice Severočeského deníku psal o děčínské rockové kapele LED SEZELIM, zvláště pak o jejich debutové demo-kazetě „S knedlíkem v kapse“. Moc rád se k nim vracím, neb se mi do ruky dostal jejich nový demáč "Úplně mimo", čítající 9 písní ve čtyřiceti minutách. Míla Kliment (kytara, zpěv), Rychna Musil (bass, zpěv), Lojza Bělota (kytara, zpěv) a Pepa Pech (bicí) příklonem ke grunge značně přitvrdili, ale zeppelinovský duch zůstal, a to především v Klimentových kytarových sólech. Demo „Úplně mimo“ se kupodivu vyznačuje dobrou technickou úrovní, což manažerovi Led Sezelim Zdeňku Pěnkavici usnadňuje další kroky ke zviditelnění kapely. Společně s ústeckou kapelou Olbram a českolipskými St. Woody by o druhém prosincovém víkendu měli „Sezelini“ vycestovat do Drážďan, a tam – v prostoru bývalých sovětských kasáren se nechat slyšet u příležitosti euroregionálního festivalu. Tak úplně mimo Led Sezelim nejsou…
Jan Hocek
(časopis KULT č. 2, listopad 1995)
ZELÍ NA CÉDÉČKU
Ještě jeden drb z místního bigbítu. Děčínské hlasy a instrumenty jsou opět na vždy zaznamenány na tolik opěvovaném médiu – kulatém cérečku. Ve speciálním výběru současných českých rockových kapel ROCK BOX II se, jako to nejlepší nakonec, ocitla i hitovka „Už toho mám dost“ autorů Míly Klimenta a Míši Bureše v podání domácích hardrockerů Led Sezelim (Míla Kliment: kytara, Rychna Musil: baskytara, Lojza Bělota: kytara a Pepa Pech: bicí). Na hudebním poli slaví tímto naše město smogu další velkolepý úspěch.
(časopis MENU, únor 1996)
Děčín - „Led Sezelim - děčínský hard rock od 90. let - skupina plave v neklidných hudebních vodách už 23. sezónu!“ hlásí web severočeské hard rockové party, která už zažila dost. V roce 2000 bodovala na 111. místě Českého slavíka. „To se ale ještě hlasovalo kupony,“ směje se zpěvák Richard Musil. A teď má Led nové album „Park Viktoria“. To cédéčko s popelnicí na přebalu a psiskem s cigárkem (podle triček kapely snad „marjánkovou?“) nabízí hard rock s pár textovými zpestřeními. Navíc, a to je pro rodilého Ústečáka radost, má úzkou souvislost s naší krajskou metropolí. Totiž v Ústeckém hudebním studiu společnosti Pavouk Records byla nahrávka o jedenácti skladbách (jistě, výlučně v češtině) v lednu až květnu 2015 natočena. Soudím tedy, že neustálým cestováním kapely mezi Ústím a Děčínem si pětičlenná parta dost užila. A doufám, že zde načerpala i dost inspirace. A to poté, co se nějaký čas okolo rockových pardálů nic moc nedělo. „Park Viktoria“ je deváté oficiální album kapely, ovšem to předchozí vyšlo před jedenácti lety. Úvodní song „parku“ Hamlet má text od Williama Shakespeara v českém překladu zpěváka Richarda. Dokazuje, že je fajn inspirovat se u nejlepších, ale že není snadné klasika zazpívat. „S katolíky katolím, s kleptomany kleptám,“ vtipkuje Led v písni „Střední proud aneb Píseň zmateného voliče“. S písničkou „Dráček“ mění žánr na odvázané funky. Pro novináře je spíš pesimistická „Jednou“. Zní tu „Jednou možná noviny nevyjdou... a jednou možná potkám tě...“ Song „Oči ve tmě“ je o stihomamu, čeho se asi její autor bojí? Zeptejte se jich na Mikulášské zítra sami. Anebo v Roudnici či Lovosicích, kam kapela po vánoční klubové sezóně zamíří. Možná tu zazní i „Noční obraz“, asi nejlepší song z alba. A aby ne, je-li to báseň Václava Hraběte. „Prachy“ od kytaristy Ledu Tomáše Veselého mají téma staré, jako je rock sám, koho z nás nezajímají? Slušný rockový nápřah, populární téma i slušnou melodii má song „Pivo“. A věru bych nechtěl být v kůži Martina Zíky, autora písničky „Tchýně“. A vlastně jo, vždyť se tu zpívá „Tchýně, hodná tchýně, má ráda svého zetě.“ Tak se žehlí problémy v rodině? Ale ne, nakonec je tu všechno jinak. Předposlední „Ráno“ říká, že s mrzákem se život nemazlí. A „Veverka“, finále hard rockového CD? Inu, špatně dopadla... Proč aktuální sestava kapely Led Sezelim, která natočila album „Park Viktoria“ právě tak CD pojmenovala? Poslechněte si ho a sami poznáte. Asi některé jeho skladby, věřím, také zazní zítra v Děčíně na pestré akci Rocková mikulášská nadílka. Užijte si ji vy i vaši potomci.
Radek Strnad
(DENÍK, 4. prosince 2015)
LED SEZELIM Park Viktoria
Rock
Tehdy ještě kazetové (demo) nahrávky této děčínské skupiny jsem recenzoval a glosoval už v předminulém desetiletí. Stále existuje a stále nabízí víceméně docela normální, muzikantsky gruntovní (zejména baskytarové figury jsou mnohdy parádní!) bigboš většinou říznějšího ražení. V podstatě ničím výjimečný, ale jaksi poctivý a upřímný. A když soubor občas přidá i skutečně silný riff, nosný melodický nápad nebo hravý vynalézavý text (Střední proud aneb píseň zmateného voliče, Veverka), je vše vlastně v nejlepším pořádku. Repetitivně vystavěná, zvukovým experimentováním dochucená píseň Ráno je pak vyloženě velmi zajímavý kousek.
Petr Korál
(Časopis ROCK & ALL, č. 1/2016, 30. prosince 2015)
LED SEZELIM V Českém moři
Rock
Nové album děčínských Led Sezelim je zvláštní už jen tím, že ho kompletně natočili (s částečnou elektronickou výpomocí) pouze dva členové této skupiny, zpěvák Richard Musil a jeho syn Adam. I samotná zde přítomná muzika se od tvorby LS „v plném posazu“ liší - zjednodušeně by se dalo říct, že je převážně o něco jemnější, zvukově subtilnější, zdaleka ne tak bigbítová. Některé písně napínají své melodické ráhnoví až směrem k popu, což není myšleno jako recenzentský štulec, protože řeč je o popu kultivovaném a vkusném (na druhou stranu skladba Jestli je libo po Labi byla pojata naopak hodně alternativně). Navíc když je to podpořeno až na výjimky kvalitními texty včetně zhudebněné poezie...
Petr Korál
(Časopis ROCK & ALL, č. 3/2017, 1. března 2017)
