LED SEZELIM SLAVÍ 30 LET (KULTURNÍ MĚSÍČNÍK ENTER DC 1.5.2023)
Jak sami uvádíte, 30 let je v životě člověka obdobím opravdové dospělosti a dozrávání. Vnímáte svou hudbu jako dospělou? Nebo máte ještě kam zrát?
Ondra: Myslím, že zrát či posouvat se, je vždy kam. Ať už hudebním projevem, projevem na pódiu nebo zlepšováním se při tvorbě textů.
Honza: Já myslím, že takhle kapela má toho na dozrávání ještě docela dost.
Pamatujete si na svou vůbec první zkoušku? A kde to bylo?
Richard: Byla akustická, v redakci už neexistujícího děčínského časopisu Reliéf. Byl to nevinný muzikantský flirt mezi mnou a redakčními kolegy, kytaristy Martinem Zikou a fotografem Mirkem Klimentem, který se pak stal na několik let jasným leadrem skupiny. Díky šikovným kalendářům v mobilech dnes víme, že to bylo 18. května 1993.
Ondra: S chlapama hraju nejkratší dobu. Od konce roku 2018, takže pamatuji. Bylo to v improvizované zkušebně v baru Bodenbach.
Milda: Led Sezelim měli dost společných koncertů s mou kapelou Řízky, ale ta ukončila činnost někdy okolo roku 1996. Kluky jsem sice znal, ale nikdy by mě nenapadlo, že s nimi budu hrát. Já byl pankáč a tohle byl "zastydlej" hard rock :-). Nicméně, naše cesty se zkřížily - s Richardem jsem se znal z různých turistických akcí, dokonce jsme spolu lezli na Mont Blanc. S Honzou jsem pro změnu založil v 17 (1988) první kapelu The Street. Mám pocit, že v tý době jsem ještě neumáčkl barré akord, tenkrát jsem hrál na akustickou kytaru se snímačem koupeným v děčínských hudebninách za stovku, přes rádio rodičů, který jsem na každou zkoušku nosil v batohu :). Abych nebyl jak politici a odpověděl na dotaz - na první zkoušku si nepamatuju. Vlastně možná jo, v roce 1997 za mnou přišel Richard, že potřebuje natočit kytarový sóla do nový desky. Na dotaz, kolik na to mám času, byla odpověď 3 dny, a těch songů bylo asi 10. Nahráli jsme to napůl s mým tehdejším kamarádem Pavlem Ševčíkem, a tak to asi začalo. Zpětně díky Filipu Macounovi za trpělivost ve studiu.
Honza: Na první zkoušku s Led Sezelim si nepamatuji. A co si nepamatuji, to se nestalo.
Na co se gratulanti a posluchači mohou těšit na slavnostním koncertě?
Ondra: Jak to u výročních koncertů bývá, půjde o průřez celého působení kapely. Určitě stojí za zmínku, že se s námi na pódiu vystřídá naše spřízněná kapela Krumpáče z Prahy, která si zahraje také několik našich kousků.
Milda: Kromě těch 30 let LSZ slavíme já a Honza 50, tak doufám, že to bude dobrej rok. Secvičnou na hlavní koncert v Děčíně máme v Praze na parníku KaminaBoat.cz 6.5., už se na to těším :).
Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Co letošní sezóna?
Richard: Práce s tou letošní třicítkou je fakt hodně. Takže v létě velmi zvolna nějaké ty festiválky a pak se uvidí, co a jak dál. Teď je pro nás důležité, aby na květnový koncert, kvůli němuž nebude ani večerní promítání v kině (začínáme už ve 20 hodin), dorazilo co nejvíc fanoušků a aby se dobře pobavili. Pro ně pořád koncertujeme, a je to právě jejich zájem o náš bigbít, co nám dává impuls k dalšímu vymýšlení plánů.
-es-
