NEČEKANÁ KOMBINACE VODY V JEJÍM NEJTVRDŠÍM SKUPENSTVÍ A JISTÉ, NADROBNO NAKRÁJENÉ, KOŠŤÁLOVÉ ZELENINY (SCENE REPORT 1995)
Když se sejde pár kluků, kteří se už pár let motají kolem muziky všeho druhu, může z toho vzniknout docela obstojná nová kapela. V případě Děčína hardrocková čtyřka, jejíž tvroba vychází z kořenů klasického blues, rock´n´rollu, jazzu a melodiky 70. let. Jednoduše a stručně – LED SEZELIM, čili Miloslav Kliment (sólová kytara, zpěv), Rychna Musil (baskytara, zpěv), Lojza Bělota (kytara) a Pepa Pech (bicí).
Začátek rozhovoru – ryze netradiční. O vzniku kapely se rozpovídá basák Richard Musil (dříve v kapelách DC Termit, Komerce a Ješitný Jolan):
„Kapela vznikla v květnu 1993. Byla to taková sranda, neformální sdružení pod názvem „TĚLESO PONOŘENÉ DO KAPALINY“. Založili jsme ho s Mílou Klimentem (dříve ve skupinách DEFORMACE, TYKADLA, VITACIT – viz Scene Report č. 6/1993) a Martinem Zíkou. Nejdřív jsme zkoušeli v redakci dnes již neexistujícího městského týdeníku Reliéf. S odchodem Martina Zíky od novin jsme však záhy museli tohle provizorium opustit. Stejně jsme už novou zkušebnu potřebovali jako sůl, protože se nám v srpnu konečně podařilo zlanařit bubeníka Honzu Goreje (dříve ve skupinách 4 Promile a U.F.). Na čas jsme se uchýlili do hospody U Králíčků v Zubrnicích, abychom 28. října téhož roku drze, prakticky po pár zkouškách, vylezli na pódium v děčínském Kokosu.“
V hovoru pokračuje Míla Kliment:
„Tam už jsme vlastně hráli jako LED SEZELIM. Název vymyslel Honza a to bylo také jediné, co po něm vlastně zůstalo. Po dalším koncertě v Zubrnicích (4.12.1993 na Zubrštoku III) kapelu náhle opustil.“
„Druhé období kapely začalo tím“, navazuje Rychna, “že jsme v únoru 1994 sehnali nového bubeníka Pepu Pecha, který k nám přišel z rozpadnuvších se TEI PURINUI Míši Pauliho. Pak jsme si konečně našli i zkušebnu v kulturáku v Kámenu, kde jsme za strašlivých podmínek zkoušeli už na trochu lepší haraburdí. Pepa měl sice svoje bicí, ale aparaturu jsme měli pouze pro dva kytaristy, takže jeden se vždycky jenom koukal.“
V srpnu 1994 přichází do kapely čtvrtý kytarista Lojza Bělota (dříve ve skupinách SANKTUS, UF + very much garážových projektů), který o svém novém angažmá říká:
„Už v prosinci 1993 jsme s Richardem uvažovali, že bychom si spolu mohli někdy zahrát. V srpnu jsem s LED SEZELIM absolvoval v Kámenu pár zkoušek a v září jsme už společně natáčeli demo.“
Tohle demo se jmenuje „S knedlikem v kapse“ a LED SEZELIM ho natočili během jednoho zářijového víkendu 1993 díky Filipu Macounovi, který se na kazetě podílel nejen jako zvukař, ale i jako producent a aranžér. Kazeta se setkala s kladným ohlasem v regionálním tisku (Scene Report, Princip, Reliéf, Severočeský deník) i na stránkách Rock a Popu.
9. listopadu 1994 vystupuje skupina poprvé v kompletním pětičlenném obsazení v děčínském Palermu. Po Palermu následuje série koncertů: Zubrštok IV (12.11.), Spálené mosty (26.11.) a 6.12. Mikulášská v děčínské okresní knihovně, spojená s oficiálním křtem kazety. Zde se poprvé objevuje manažer kapely Zdeněk Pěnkava.
K jeho příchodu poznamenává bubeník Pepa Pech: „To nám hodně pomohlo, protože ty věci, které nám dřív při hraní a zkoušení překážely, teď už nemusíme dělat. Máme na to člověka, který to bere strašně vážně a kterému jsme za to strašně vděčni.“
O jeho přínosu kapele dále doplňuje Rychna Musil: „Začátkem roku nás Zdeněk přihlásil do soutěží Marlboro Rock In a New Rock Generation. Bohužel jsme ani v jedné neuspěli.“
A co bylo dál? To komentuje Míla Kliment:
„V lednu už jsme ale hráli jenom ve čtyřech, bez Martina Zíky. První koncert jsme měli v Zeppelinu v Ústí nad Labem, kde jsme hráli jako jedna z posledních kapel před zrušením klubu. Byl to pro nás jeden z nejlepších a nejdůležitějších koncertů. Hráli jsme tam veskrze nové písničky, které se nesou v úplně jiném duchu, ve kterém hodláme pokračovat.“
V Děčíně se poprvé bez Martina Zíky prezentuje kapela opět v Palermu s novým koncertním programem „Bejvalo nás pět“.
„Tak úplně ale Martin kapelu neopustil. V kontaktu je s námi dál. V Palermu nám třeba promítal diáky a mimoto nám dělá plakáty, reklamní letáky a další grafické práce“, říká Míla.
Závěr rozhovoru – překvapivě opět netradiční. Copak by LED SEZELIM rádi dál?
V tom mají všichni čtyři jasno: „Hodláme natočit další kazetu a obrazit s novým a tvrdším repertoárem pár rokáčů v kraji.“
Tak tohle ze sebe LED SEZELIM vyždímali někdy v únoru (1995). Tehdy ještě netušili, že jim po recenzi v Bangu! Bude nabídnuta účast na kompilačním CD, jehož nahrání realizuje Radio Globus. Cédéčko vyjde ještě letos.
Uncle Bens (Radek Strnad a Honza Sláma)
Časopis SCENE REPORT (jaro 1995)
