PROFILOVÝ POŘAD CZ MUSIC (GAMA RÁDIO 12.4.2016)
Krásný a ničím nerušený poslech vám přeje Míra Brunner, tvůrce dnešního dílu pořadu CZ MUSIC, který nám přibližuje český a slovenský muzikanty a kapely, jejich tvorbu a jejich profesní i soukromý životy. Dnes se podíváme na sever Český republiky. Konkrétně do Děčína, odkud pochází kapela Led Sezelim. Ano, slyšíte dobře, Led Sezelim. Jestli má tahle banda hudebníků něco společnýho se zeleninou nebo legendárníma Zeppelínama, to se za chvíli dozvíme. Každopádně její členové si na mne udělali čas a poskytli mi rozhovor - speciálně pro dnešní díl pořadu CZ MUSIC. Mockrát děkujeme. Než ale začneme kapelu poznávat, poznáme její song Hamlet z jejich poslední desky Park Viktoria z roku 2015. Dnes vám totiž postupně budeme hrát všechny pecky, který na týhle desce najdeme. Teď tedy první z nich, Hamlet.
To byl tedy song Hamlet od děčínský bandy Led Sezelim. Je to parta pěti skvělejch muzikantů. Tak si je tedy pojďme představit. Baskytarista, zpěvák, harmonikář a syntezátorista Richna Musil. Kytarista a basák Milan Douda. Bubeník, kterej umí bušit snad úplně do všeho a doprovodnej zpěvák k tomu ještě navíc, Peppino. Kytarista Tomáš Veselý. Čas od času i bubeník Honza DC a mladičkej, na Bandzone jako osmnáctiletej basák a kytarista Adam Musil. Kapela se řídí heslem: "I po dvaadvaceti letech své existence jedou Led Sezelim stále na plný pecky". No, musím říct, že nic výstižnějšího k nim nesedí. Rozhovoru se mnou se ujali opravdu stylově. Kromě elánu a energie přidali kapku humoru, špetku vtipnosti, hrst originality a lžičku profesionality. Ale než si kapelu vyzpovídáme, pustíme si další song z jejich desky Park Viktoria, Střední proud aneb píseň zmateného voliče.
Střední proud aneb píseň zmateného voliče
Po songu Střední proud aneb píseň zmateného voliče kapely Led Sezelim tady mám cenný informace o týhle děčínský bandě a hlavně jejich tvorbě v posledních pár letech. V měsíci květnu a červnu roku 2012 skupina Led Sezelim složila a nazkoušela ještě s přispěním zakládajícího člena a kytaristy z roku 1993 Mejly Klimenta pět nových písniček - Hamlet, Odcházím z domova, Oči ve tmě, Jednou a Tchýně. V červenci a srpnu pak přibylo dalších šest - Zloděj, Střední proud aneb píseň zmateného voliče, Havran, Nech toho, Arnoltice č.p. 89 a Něco z Alenky. V září se začalo pracovat na skladbách Jestli je libo po Labi a Sám. V prosinci vznikly songy Čas odcházení a Velký bratr tě sleduje. V únoru 2013 pak přišla na svět skladba Doklady. Na sklonku roku ještě písně Všichni mi záviděj a Noční obraz. V roce 2014 dostaly skladby nové aranže pro dvě basy a kytaru a zpěvní kapely byl se změnou člena na postu kytary doplněno písně Pivo, Ráno a Prachy. Loni zpracovaný materiál posloužil k vydání alba Park Viktoria, ze kterého si dnes pouštíme singly. Dalším z nich je Dráček.
No a po songu Dráček kapely Led Sezelim pojďme konečně na ten slibovanej rozhovor. Mockrát děkuju všem členům kapely, kteří se ho zhostili a zdravím i dva členy, kteří se ho nezhostili. Ale to jen proto, že byly před časem na živým rozhovoru tady u nás v Gama Rádiu a nechtěli, aby si posluchači na jejich hlasy vypěstovali alergii. Tak tedy pojďme na otázky a odpovědi s kapelou Led Sezelim. Jak a kdy jste se dali dohromady. Kdo s tím nápadem přišel?
Richard Musil: Nápad dát dohromady kapelu vzniknul v květnu 93 a zakládajícími členy byli Martin Zíka, Míla Kliment a já.
Můžete nám kapelu představit jmenovitě? Kdo všechno v kapele je a kdo má jakou funkci ve skupině?
Richard Musil: Současná sestava kapely je pětičlenná, zajímavostí kapely je, že v ní hrají dva baskytaristé, dalším nástrojem je kytara, bicí a dvojhlasný zpěv ve většině případů, občas používáme kaossilátor.
Proč zrovna Led Sezelim? Se zeleninou to asi nic společnýho nemá, ale zavádí to tak trochu k těm legendárním Zeppelínům.
Richard Musil: Tak to je velmi častá otázka. Se zeleninou nemáme nic společného a neparodujeme Led Zeppelin, ani to není žádný výsměch vůči nim.
Všude o vás píšou jako o kapele z Děčína. Jste všichni ze stejnýho města?
Richard Musil: Píšeme se sice všude jako kapela z Děčína, ale tři z nás jsou z jiných měst, z Ústí, Mladé Boleslavi a Uhříněvsi.
Na Bandzone máte napsáno experimental - hard rock. Jakou muziku vlastně hrajete? Dá se váš hudební styl někam zaškatulkovat?
Tomáš Veselý: No, to je takovej omyl, protože ten náš poslední administrátor tam napsal prostě nesmysl. My hrajeme klasickej retro rock, jo? To je taková zábavovka. Prostě jako kapela na tancování a abychom si taky trošku užili na tom pódiu. No, to je vono.
Dobře. My si teď vychutnáme další song z vašeho alba Park Viktoria. Jmenuje se Jednou.
Po songu Jednou od kapely Led Sezelim pokračujeme dál v pokládání otázek k jejím členům. Zatím proti tomu nic nenamítají, tak toho musíme využít. Chlapi, když jsme narazili na ten Bandzone, píšete tam, že i po dvaadvaceti letech své existence jedou Led Sezelim stále na plný pecky. Jak je to vůbec možný? Jak si udržujete fyzičku a vitalitu?
Tomáš Veselý: Hele, je to prostě takhle: Já jsem byl tuhle, ještě když hráli Motorheäd, jsem na nich byl tenkrát v Düsseldorfu a oni ho tam přivezli Lemmyho na takovým vozejčku a celou dobu tam byl přikurtovanej na tom vozejčku a stál tam na tom vozejčku na pódiu. To samý je s naším leaderem, jo? Náš leader, ten je už neschopnej chodit, my ho tam vždycky musíme přivázat k pódiu, no a samozřejmě ostatní hráči, to víš, musí se měnit, musí se obměňovat. Ty starý jsou pryč a nastoupili mladý. Ty můžou chodit, běhaj, všechno dělaj, že jo, ale ten leader - no, toho musíme taky vyměnit asi už.
Během těch X let od založení - jak moc se kapela změnila? Mám na mysli personální změny, styl, vizáž a podobně.
Tomáš Veselý: Hele, to je strašně jednoduchý. Všichni starý jsou plešatý. A tenkrát teda před těma dvaceti lety, tak měli dlouhý vlasy, ale dneska už je nemaj. No a ty mladý, ty vlasy maj, no tak v podstatě pořád to samý.
(Smích) Používáte na svých koncertech nějaký zvláštní rekvizity, masky, talismany, loga nebo něco takovýho, podle čeho si vás všichni a všude zapamatujou?
Tomáš Veselý: Normálně, nasadíme si masky, takový z pytlíku, vystřižený dírky na oči. Na to si dáme paruky a náš basák, ten starší, tak ten si většinou přidělá umělej penis.
Jak jste se vlastně k muzice dostali? Chodili jste třeba do hudebky nebo jste prostě propadli muzice a popadli hudební nástroje a šli rovnou na věc?
Tomáš Veselý: My se s Mildou známe poměrně dlouho. Tenkrát jsme ještě měli kapelu Řízky. Já jsem tu kapelu chtěl dát nějak dohromady a teď jsem hledal kytaristu. A teď vidím, pořád kolem tý koleje chodil Milan s takovým futrálem na kytaru. A tak si říkám, ty vole, to bude asi dobrej kytarista, když tady furt jako musí trénovat. Tak mu říkám, pojď si zahrát. No já na něj koukám, von hrál ty parohy. Teď mu plandaly ty prstíčky prostě, a to bylo tak zajímavý, říkal jsem si, to je vizuelně tak interesantní, a od tý doby spolu hrajem.
Richard Musil: Já zas, když jsem dával dohromady první kapelu, tak podmínkou bylo, že nikdo nesmí mít hudební vzdělání, šlo mi hlavně o pocitový souznění lidí.
Co třeba takový vaše hudební vzory? Máte už od malinka nějaký svý oblíbence? Jaký kapely si rádi poslechnete?
Richard Musil: Posloucháme všichni asi všechno, kromě dechovky.
Tomáš Veselý: Já teda dechovku poslouchám. Mám rád Čtyři páry bílejch koní, to je super, protože je nikdo nedohoní, ale hlavně, já jsem nikdy nebyl malej, jo?
Teď jsem zvědavej na odpověď. Kdo je na řadě? Dobře. Co vaši rodiče, ovlivnili nějakým způsobem muziku, která se vám teď líbí, nebo vám naopak nutili muziku, kterou moc nemusíte?
Tomáš Veselý: Já nemám rodiče, já jsem ze zkumavky.
Čekal jsem podobnou odpověď. Každopádně, bylo to hodně jasný, stručný a výstižný. Kde a jak často zkoušíte?
Milan Douda: Tak zkoušíme zhruba jednou až dvakrát do roka. Například letos zkoušíme poprvé právě teď v naší oblíbený zkušebně v Mladý Boleslavi. Já bych řekl, že je to ještě moc, protože sousedi, přátelé a příbuzní nám tvrdí, že zkoušíme moc často. To je asi tak vše, co bych k tomu řekl.
Podle toho, jak hrajete, bych řekl, že zkoušíte minimálně třikrát denně po deseti hodinách. Je to fakt super a nemá to chybu. My si teď ale vychutnáme další pecku z vaší desky Park Viktoria. Jmenuje se Oči ve tmě.
Jsme zhruba v polovině dnešního pořadu CZ MUSIC, který jsme věnovali děčínský kapele Led Sezelim. Teď jsme si mohli poslechnout song Oči ve tmě a než si poslechneme další nářez, pojďme členy kapely zase trochu vyzpovídat. Tak jak je to s vašima koncertama? Hrajete radši v barech a klubech nebo na festivalech a větších akcích?
Milan Douda: Tak my bysme radši nehráli vůbec, ale Richard nás nutí hrát úplně všude. To znamená v barech, malých, velkých klubech i v těch velkých klubech.
Dobře, zeptám se jinak. Co třeba takhle maturitní ples? Kdyby vás oslovili studenti, že vás chtějí jako kapelu na plesu, šli byste do toho?
Tomáš Veselý: Kdyby tam byly nějaký šššš studentky, tak jo!
Milan Douda: Já bych tady korigoval tu odpověď. Ano, šli bysme do toho.
Jak vypadají vaše koncerty? Co všechno se na pódiu děje, když jste tam?
Milan Douda: Tak my na tom pódiu většinou hrajeme a tančíme.
Tomáš Veselý: Milan většinou si tam teda hladí ten umělej penis při tom.
Co váš úplně nejvydařenější koncert? Vzpomenete si na něj ještě? Kdy a kde byl? Jak probíhal? A co všechno ve vás zanechal?
Milan Douda: Jojojo, vzpomínám si na něj. To bylo někdy kolem roku 1990, takže to už je tak dlouho, že si na to vlastně už nevzpomínám.
Tomáš Veselý: Já teda si nepamatuju vůbec nic, protože my jsme vždycky strašně vožralý.
Richard Musil: Já si pamatuju ten nejhorší koncert. A těch bylo hodně.
A co třeba fanoušci? Jací lidé chodí na vaše koncerty nejčastěji? Starší, mladší, kluci, holky?
Milan Douda: Tak na náš koncert většinou chodí opravdu jenom fanoušci.
Když už jsme u těch fanoušků. Jste s nima v kontaktu i mimo pódia, třeba přes sociální sítě na chatu?
Milan Douda: Ano jsme s nima v kontaktu. První kontakt už je, když slezeme z toho pódia. To už jsme mimo pódium, tak jsme v kontaktu mimo pódium. Noa pak samozřejmě ty sociální sítě, to tady obstarává většinou Richna, kterej informuje o každým dalším probíhajícím koncertu.
Tomáš Veselý: Já teda s těma fanynkama jsem taky zasyťovanej, většinou po koncertu, když se chodíme sprchovat, tak se tam spojujeme.
Richard Musil: Takže přímý osobní kontakt! (Tomáš Veselý: To nikdy neřekl!).
No, nechme kontakt kontaktem a radši se pojďme podívat zase o kus dál. Poslechneme si další vaši pecku z desky Park Viktoria z roku 2015. Na řadě je teď singl Noční obraz.
Po singlu Noční obraz od kapely Led Sezelim tady máme další sadu otázek pro její členy. No tak hurá na ně! Chlapi, pojďme k vaší tvorbě. Co všechno už jste stihli nahrát a vydat? Provedete nás vaší diskografií?
Richard Musil: No tak nějaký nahrávky jsme nahráli v devadesátých letech ještě v analogu a loni poprvé v digitálním studiu v Ústí nad Labem a vydali jsme cédéčko Park Viktoria...
Milan Douda: ...pod mým skvělým manažerským vedením...
Richard Musil: ...tak, čili i producentsky Milan Douda.
Prachy, Pivo, Tchýně. Namátkou jsem vybral tři názvy songů z vaší tvorby. Kde vlastně berete témata na texty?
Richard Musil: Témata na texty? No. Ty přicházej tak nějak samy. Většinou k ránu, když se mi chce strašně na záchod, tak jdu, a na záchodě mě nějakej ten nápad napadne.
Tomáš Veselý: Kterej z tebe vypadne.
Richard Musil: Kterej ze mě pak i vypadne.
Jak moc se od sebe vaše songy liší?
Richard Musil: Liší se od sebe tak moc, že jsou si podobné jako vejce vejci.
Měli jste při natáčení nějakých songů nebo desek třeba i nějaký komplikace? Mám na mysli třeba nějaký hádky v kapele, nemoc nebo něco jinýho, s čím jste dopředu nepočítali? Nebo šlo vždycky všechno hladce jako po másle?
Tomáš Veselý: Vzhledem k tomu, že jsme celou desku natáčeli tak, že jsme dopředu nebyli připravený, tak opravdu žádný problémy nebyly.
Máte nějaký nejoblíbenější song z vaší dílny? Dá se teď vůbec vybrat jeden jedinej?
Tomáš Veselý: Já, ale fakt, moc rád mám Ráno, ale fakt moc. To miluju. A chtěl bych, abychom ho hráli co nejdýl, jak jen to bude možný.
Richard Musil: A právě z toho důvodu jsme ho teď při víkendovým soustředění vyřadili z repertoáru. A tak je to se všema písněma, který máme rádi.
Dobře, tak abys o ten svůj song nepřišel, aspoň na vlnách Gama Rádia, tak ti ho právě teď zahrajeme. Tady je - Ráno.
Ráno už bylo. Dokonce i teď v playlistu Gama Rádia, v rámci dnešního pořadu CZ MUSIC o kapele Led Sezelim. My tady pro její členy máme připraveno ještě pár otázek. A tady jsou další z nich. Tak popojedem. Jaký byl pro kapelu Led Sezelim rok 2015? Co všechno se v něm odehrálo? Měli jste hodně nabitej program?
Richard Musil: Nabitý program - to je slabý slovo. Koncerty, nahrávání CD Park Viktoria, a ve finále problémy s jeho vydáním a...
Tomáš Veselý: Jaký byly problémy s vydáním?
Richard Musil: No žádný vlastně, ale všechno nám to hrozně dlouho trvá...
Když už jsme rozebrali rok loňskej, jakej pro vaší kapelu je a bude letošní rok 2016?
Tomáš Veselý: Já doufám, že se konečně rozpadneme.
Richard Musil: Ten rok bude, tak jako každý předchozí, za celejch těch, já nevím kolik let, to samý. To znamená - neustálý boj o udržení existence.
Máte jako kapela nějakej, zatím ještě stále nesplněnej, sen?
Tomáš Veselý: Já ani tolik ne, ale Pepa... Pepa s těma svýma činelama. On chce hrát ve Wembley.
A co třeba vaše dosavadní spolupráce s jinejma kapelama? Se kterou se vám spolupracuje a hraje nejlíp?
Tomáš Veselý: Jako nejlíp se mi hraje s těma holčičkama z toho Šluknova, nebo vodkaď jsou? Nebo z Varnsdorfu jsou, ne?
Richard Musil: Myslíš asi Angelic Project. A pak taky máme rádi Krumpáče z Prahy. Ty nás prokopou všude.
Jasnačka. Jinou odpověď jsem ani nečekal. A co další album? Jak jste na tom s přípravama a novým materiálem?
Tomáš Veselý: Tak protože producent další desky je Áda, tak asi bude to chvilku trvat. My sice jako materiál na tu desku máme, ale on je strašnej pintlich.
Richard Musil: Adam je hrozně náročnej a to je dobře. Zasloužíme si to. Je třeba ještě dodat, že Áda je sice hlavní producent, ale dosavadní producent, Milan, povýšil na funkci generálního producenta. To znamená, generální producent už nemusí nic dělat.
Hmm. Co videoklipy? Máte už nějaký a chystáte se nějaký další natáčet?
Richard Musil: Ne, nechystáme se.
Tak to bylo hodně stručný, ale zato hodně výstižný. No, nás teď čeká další pecka z vaší desky Park Viktoria. Dáme zrzku s bílou pěnou, song Pivo.
Pivo od kapely Led Sezelim za námi a před námi poslední vstup pořadu CZ MUSIC, který jsme právě týhle bandě z Děčína věnovali. Chlapi, kdy si vás v nejbližší možný době budeme moct vychutnat naživo tady někde na severu Čech? Máte tak nějak v hlavě rozpis koncertů? Vybavíte si některý z nich?
Richard Musil: 22. dubna hrajeme v klubu Pod palubou v Lovosicích, na 1. máje hrajeme v Ústí v Pivnici U Fírů na Prvomájovém festiválku a v červnu máme dva koncerty. Napřed 18. června v Homegrown-clubu Jardy Kouby ve Varnsdorfu, a následně o týden později na Závislém zubrovi v Zubrnicích.
Blíží se léto. Chystáte pro svoje fanoušky nějaký překvapení, třeba letní desku, speciální letní koncert, videoclip nebo třeba nějakou párty?
Tomáš Veselý: Jo. My chystáme na koupališti v Děčíně natáčení našeho videoclipu, ale je to trošku problematický, protože na to sháníme jako účastníky, protože tam na tom koupališti je to tak trochu akce, no to víte, plavky tam asi nechcem, že jo, to dá rozum, takže popravdě - párty - je to takový jako swingers párty. A oni tam budou všichni šušušuš spolu a během toho budem natáčet ten videoclip, jo? No, možná, asi byste chtěli vědět termín, že jo? Tak dobře. Takže 18. července nezapomeňte přijít v osm hodin, točíme to teda až večer. Bude to trvat cirka dvě hoďky, bude to frmol, jo? Kdo přijde, určitě tam bude na tom videu.
Richard Musil: A 16. července hrajeme na DC Underground Festu na děčínské Bažantnici, kde se kdysi konaly Děčínské kotvy.
Co byste vzkázali našim posluchačům a vašim věrným fanouškům u Gama Rádia?
Richard Musil: Já bych vzkázal posluchačům Gama Rádia... (Tomáš Veselý: Už se nevracej!). Já bych vzkázal posluchačům Gama Rádia... (Tomáš Veselý: Ať si zacpou uši!). Já bych vzkázal posluchačům... (Tomáš Veselý: Třicet tři, Kristova léta!). Další pokus: no, já bych popřál posluchačům Gama Rádia, aby se měli rádi...
Dobře (smích). Už to radši přeruším, protože se bojim strašně toho, co by mohlo přijít. No každopádně, toť vše. Čas se nám krátí a není čas ztrácet čas. Chlapi, mockrát děkuju za rozhovor a za to, že jste si na mně udělali čas, a že jste našim posluchačům mohli osobně svojí kapelu představit. Přeju vám touhle cestou hodně štěstí na poli hudebním i v životě soukromým. Určitě se nevidíme a neslyšíme naposled a už teď se moc těšim na naši další spolupráci. No a s vámi milý Gamáci a Gamandy, s vámi se holt budu muset rozloučit. Tak těžko se mi to říká... Na závěr dnešního pořadu si ještě vychutnejte poslední tři songy od kapely Led Sezelim. Budou opět z desky Park Viktoria. Songy nesou název Tchýně, Prachy a Veverka. Souvislosti v tom ale rozhodně nehledejte! Přeci jenom tchýně a prachy nikdy nešly, a nikdy nepůjdou, dohromady. Nebo snad jo? No, Veverka, to je případ sám pro sebe. Tak ahoj a zas někdy příště v dalším Cézedku naslyšenou.
S kapelou rozmlouval Miroslav Brunner
Gama Rádio, 12. dubna 2016