Život jak šel aneb není mi dobře, snad přijdu zítra - Míla
skupina: LED SEZELIM
hudba: Jana Drvoštěpová
text: Miloslav Kliment – náhlá improvizace
zpěv resp. přednes: Miloslav Kliment
MC: Nekonečné noci v hostinci U drevokocúra (1999), CD: (2004)
ŽIVOT JAK ŠEL ANEB
NENÍ MI DOBŘE, SNAD
PŘIJDU ZÍTRA - MÍLA
Louky plné kvítí
se houpají sem a tam,
jedna třídí druhou,
láska kvete za duhou
Jedna, třetí, čtvrtá, pátá,
proč by měl je honit táta?
Proč? Oni jsou mladiství,
nemaj nárok, nemaj nic jistý.
Dostali ho z exému
a narafičili to na jeho úřad.
Prvý druhý třetí čtvrtý, udělali manko.
Zoufale předváděly se ve větru
Jednotlivá, prvá jako pátá,
jako růže nebo-li květy.
Klidně, klidně foukal větříček,
větříček, větříček…
Ale neměli, neměli to kde brát,
protože již staří Římané věděli
odkud fouká vítr.
Já, já to vím,
protože můj nevlastní děd přiznal se mi,
že šel na ryby, ačkoliv nesměl.
Ovšem. Byl důvod.
Tiše šlapal po chodníku,
větve praskaly, vrby vrběly,
jeho protézy vrzaly
a neustále se opakující rytmus
naháněl všem hrůzu, až uběhl radši k rákosu.
A vesele, vesele si broukají děti písničku
oslavujíc 1. máj: „Sovětský svaz – mírová hráz,
Sovětský svaz – mírová hráz!“
A tak to šlo dál.
Neustále nám garmoška vyhrávala ajajajaj
bývalo veselo, tavaryšči, jaj jaj!
Ale přesto se našli i tací bolševici,
kteří šli proti kontrarevolucionářům
a byli tam i jiní, i teď tady jsou.
Ale děti, ty to nevědí, nemohou ani nemají tušení,
luštěniny, příušnice, náušnice,
tlustý chlapec se tam objevil
a bylo mu všelijak.
